12. 10. 2011 - Král (historie EU)
EVROPSKÉ PRÁVO
- Zakončeno zápočtem
Prameny:
- ÚZ Evropské právo (modrý)
- Úvod do evropského práva (4. Vydání) – doc. Svoboda
- Sbírka příkladů z evropského práva
EVROPSKÁ UNIE – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Poválečný vývoj evropského integračního procesu
- V 50. letech vznik tří evropských společenství
o ESUO (1952) – Pařížská smlouva
o EHS, EURATOM (1958) – Římská smlouva
- Vznik za cílem:
o Politickým
o Ekonomickým
- ESUO
o Francie, Německo, Itálie, BENELUX
o Ekonomický cíl: Úmysl integrovat průmysl do zakládajících zemí, podrobit společných pravidlům => zamezí se výrobě válečných zbraní
o Politický cíl: Zamezit riziku opakování celoevropského válečného konfliktu
- EURATOM
o Ekonomický cíl: Podporovat členské státy ve vývoji okolo jaderné technologie (za mírovým účelem
- EHS
o Ekonomický cíl: Integrovat ekonomiky členských států, vytvořit mezi nimi společný trh => bezpřekážkový pohyb osob, zboží, kapitálu
o Politický cíl: Více společných zájmů; pokud by došlo k rozporům, řešilo by se to mírovými prostředky
Mezníky ve vývoji společenství
1968
- Proces vytváření společného trhu mezi zakládajícími zeměmi měl být dokončen
- Nedošlo k završení procesu
- Došlo k vytvoření celní unie
o Členské státy mezi sebou odstranily cla, vzájemný dovoz a vývoz bezcelní
o Kdyby nevznikla celní unie, jednalo by se o zónu volného obchodu
- Zaveden společný celní sazebník
o Odstranění vnitřních cel
o Zavedení společného celního sazebníku pro dovoz ze třetích zemí
1. 1. 1993
- Od r. 1987 bylo EHS schopno rozhodovat bez jednomyslného souhlasu všech členských států (stačil souhlas kvalifikované většiny)
- Urychlení procesu utváření společného trhu => 1. 1. 1993 završení
- Vznikla Evropská unie – na základě Maastrichtské smlouva
- EU vznikla jako třípilířová struktura
o 1. pilíř – tři evropská společenství
§ Včleněna do EU
§ Náplň činnosti:
· ekonomické politiky (společného vnitřního trhu, dopravní politiky, zemědělská politika,…)
· Politika ochrany životního prostředí, sociální politika
§ Fungoval především v rámci nadnárodní spolupráce
· EU mohla přijímat závazná rozhodnutí v ekonomických otázkách bez nutnosti jednomyslnosti ze strany členských států
· Mohla přijmout i proti vůli jednotlivých členských států
o 2. pilíř - Společná zahraniční a bezpečnostní politika
§ Funguje na principu mezivládní spolupráce
· EU mohla přijímat rozhodnutí v otázkách zahraničně-bezpečnostních pouze na základě jednomyslného souhlasu všech členských států
· Nemohla přijmout proti vůli jednotlivých členských států – státy mohou vetovat rozhodnutí EU
o 3. pilíř - Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí
§ Policejní spolupráce, imigrační politika, soudní spolupráce
§ Také funguje na principu mezivládní spolupráce (viz 2. pilíř)
o Střecha – Společné orgány
o Podstavec – právní základ fungování EU
§ = 3 zřizovací smlouvy ES ve znění novějších směn
§ Maastrichtská smlouva
Maastrichtská smlouva
- Změny smlouvy o EHS
o Změnil se název smlouvy o EHS na Smlouvu o založení Evropských společenství (vypadlo slovo „hospodářské“)
o Původní cíl vytvořit společný trh
- Další hlavní cíl – vytvoření měnové unie (tento proces stále není ukončen)
- Zavedla unijní občanství
o Občané státu EU jsou zároveň evropskými občany
- Princip subsidiarity
o Otázky, které nespadají do výhradní pravomoci EU, může EU upravovat pouze tehdy, pokud je schopna rozhodovat v dané problematice lépe, než jednotlivé členské státy
1999 - Amsterodamská smlouva
- Některé politiky 3. pilíře přesunuty do politik 1. pilíře
o Imigrační, azylová, justiční spolupráce v občansko-právních věcech,
o Ve 3. pilíři zůstala pouze justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce
o 3. pilíř přejmenován na Policejní a justiční spolupráci v trestních věcech
- 2. pilíř rozšířen o společnou obrannou politiku
- Přinesla princip flexibility užší spolupráce
o Skupina členských států, která se chce více integrovat, může tak činit v rámci EU
o Např.: měnový unie, Schengen, uznávání rozvodu s unijním prvkem
2002
- Zánik ESUO
- Od tohoto roku v 1. pilíři pouze dvě společenství
2003 - Nicejská smlouva
- Reformace orgánů EU
- Aby byly orgány schopné rozhodovat i při větším počtu členských států (příprava na rozšíření)
2004
- Podepsána Smlouva o ústavě pro Evropu
o Měla nahradit dosavadní roztříštěný právní základ fungování EU
o Smlouva by musela být ratifikována ve všech členských státech => nedošlo k tomu (odmítli Francie, Holandsko,…)
o Idea opuštěna, přišlo se s ideou reformní smlouvy, která by nenahrazovala dosavadní právní základ fungování EU
Lisabonská smlouva
- Podepsána všemi 27 členskými státy
- Bylo třeba, aby byla ratifikována ve všech členských státech
- Nebylo jednoduché
o V Irsku 2 referenda
o V ČR ústavnost Lisabonské smlouvy 2x posuzována Ústavním soudem
- Nakonec ve všech členských státech ratifikována
- 1. 12. 2009 vstoupila v platnost => zásadní změny do struktury fungování EU