27. 10. 2011 - Urban
ZAHRANIČNÍ ÚSPORY
- Jsou velice významné v zemích s nízkou úrovní HDP a nízkými úsporami
- Vlády mohou k podpoře přílivu tzv. přímých zahraničních investic (FDI) pomoci například:
o formou daňových úlev,
o ochranou zahraničních investic,
o stabilitou právního prostředí,
o kurzu domácí měny
o apod.
- Přímé zahraniční investice jsou ty, které směřují přímo do výroby; jsou pro stát nejdůležitější
- Ochrana zahraničních investic může být zneužívána domácími subjekty, které chtějí tuto ochranu požívat – poskytují práva zahraničním subjektům, které potom investují(např. kauza kolem IZIP)
SOUKROMÉ ČI VEŘEJNÉ INVESTICE
- K tvorbě úspor a investic může přispívat i vláda, a to
o (úspornou) rozpočtovou politikou. Rozpočtový deficit vede k nutnosti státu půjčovat si na kapitálových trzích, a tím ke zvyšování úrokových sazeb a omezování soukromých investic
- Ke snížení rozpočtového deficitu by však nemělo docházet růstem daňového zatížení firem a příjmů z investic!
- Vlády si musí půjčovat a kapitálových trzích => méně pro soukromé investice; vytěsnění soukromých investic
- Pokud stát investuje místo soukromníků, je to v pořádku; pokud ovšem stát neinvestuje (aby snížil deficit), má to negativní dopad na poptávku => pomalejší růst ekonomiky
- Státní investice jsou sice dražší, ale vyznačují se větší efektivitou
- Produktivita kapitálových statků, které investice vytvoří, může být odlišná:
o veřejné investice (nebo investice na základě veřejné podpory) jsou (s výjimkou infrastruktury) většinou méně produktivní než soukromé
- Hospodářský růst ovšem potřebuje soukromé investice; jinak stagnuje
HOSPODÁŘSKOPOLITICKÁ OPATŘENÍ NA PODPORU PRODUKTIVITY
a) snížení podnikových i dalších daní
o soukromé subjekty mají více prostředků, které mohou investovat
b) daňová a další podpora investic
o např. ochrana zahraničních investic
c) podpora výdajů na výzkum a vývoj, státní investice do rozvoje vědecko-výzkumné infrastruktury
o mělo by být v oblasti základního výzkumu (který neprovádějí soukromé subjekty)
d) snížení rozpočtového deficitu a státních výdajů
o pouze krátkodobě!
e) omezení rozsahu státní regulace
o neměla by omezovat nebo ztěžovat podnikání jako takové
o př. negativní regulace: např. regulace spojené se založením firmy (např. v Africe trvá založení firmy půl roku, to je moc dlouho)
f) liberalizace trhů a podpora konkurence
o firmy investují lépe – vyšší produktivita, vyšší hospodářský růst,…
g) zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly (ekonomická liberalizace školství, více příležitostí ke zvyšování kvalifikace)
o ovšem samozřejmě všichni nemohou mít vysokoškolské vzdělání!!! (jsou třeba řemeslníci apod.)
h) investice do infrastruktury
o silnice, železnice,…
g) privatizace státních podniků (zvýšení kvality jejich řízení, a tím i růstu produktivity)
i) podpora spolupráce mezi vedením firem a zaměstnanci umožňující omezení jejich konfliktů
j) průmyslová politika státu
o politika, která se snaží podporovat speciálně některých odvětví průmyslu, na kterých má vláda zájem
o ovšem nepřináší zrovna nejefektivnější výsledky
POLITIKA NABIDKOVÉ STRÁNKY EKONOMIKY
- usnadnění výroby
- Politika, která se snaží o hospodářský růst tím, že podporuje souhrnnou poptávku
- Na základě:
o a) Monetární politiky
o b) Fiskální politiky
- Dilema:
hospodářská politika soustřeďující se na problémy růstu produkce zboží a služeb, resp. souhrnné národohospodářské nabídky
- Vychází vstříc podnikům a podnikatelům
x
politika stimulující souhrnnou poptávku - přístupy založené na podpoře souhrnné poptávky prostřednictvím nástrojů fiskální a monetární politiky
- Spíše podpora spotřeby, vládních výdajů, …
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A STABILIZAČNÍ POLITIKA
Hospodářský cyklus
- Cyklické výkyvy úrovně ekonomické aktivity (střídání období hospodářské expanze a stagnace, resp. poklesu) označujeme jako hospodářský cyklus
- Přirozený, doprovodný jev každé tržní ekonomiky
- Střídají se období většího, menšího růstu; stagnace; poklesu
o Tato období se pravidelně střídají (cyklicky)
FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU
a) expanze
o Období hospodářského vzestupu
o Zvyšuje se poptávka, investice firem,…
b) vrcholící konjunktura (boom)
o Období nejsilnějšího růstu
o Zvyšuje se cenová hladina
o Klesá nezaměstnanost
o Přehřátá konjuktura = období, kdy skutečný HDP převyšuje potenciální HDP dosahovaný při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti a začíná se objevovat/zvyšovat inflace
- Potenciální produkt = pokud jsou výrobní zdroje plně využity
- Přirozená míra nezaměstnanosti = procento lidí, kteří chtějí pracovat, ale práci nemají
- Situace, která není pro ekonomiku příliš zdravá
c) pokles (kontrakce)
o Období poklesu ekonomiky
o Poptávka domácností i investice firem klesají
o Čeká se na další vývoj ekonomiky
o Zvyšuje se nezaměstnanost
d) recese
o Nachází se v nejnižší fázi
o Někdy se mu říká sedlo
o Dochází k deflaci
o Určitý „ozdravný proces ekonomie“
- Firmy mohly v období expanze investovat špatně, ekonomika se od těchto špatných investic očišťuje
- Výrobní zdroje se přesouvají k firmám, které jsou na tom nejlépe
o Přežívají ti nejsilnější
o silná a dlouhodobá recese se nazývá deprese či krize
o první celosvětová hospodářská krize byla v roce 1873 – krach na Vídeňské burze
- Může se lišit hloubka a trvání dané fáze
- Stagflace: ekonomika stagnuje, ale zvyšují se ceny; jedná se o stagnaci provázenou inflací
Členění hospodářských cyklů
a) Kitchinovy cykly – krátkodobé cykly (zásoby, sezónní vlivy)
b) Juglarovy cykly – střednědobé cykly (investiční cyklus)
o Souvisí s investicemi firem
c) Kondratěvovy cykly – dlouhodobé cykly (změny výrobních technologií)
o Cca 50-leté cykly
o Souvisejí s novými technologiemi
DOPADY CYKLICKÉHO KOLÍSÁNÍ
a) Ztráta produktu
b) Nestabilita cenové hladiny/ zvyšování inflace
c) Rostoucí nezaměstnanost
o Tzv. cyklická nezaměstnanost – projevuje se v určitých fázích
d) Sociální/ politické/ mezinárodní důsledky
o Např. ve 30. letech se státy postižené krizí snažily zvýšit export (na úkor jiných zemí)
o Snižovaly kurz své měny
o Když se takto začaly chovat všechny státy, jednalo se o začarovaný kruh
- Okunův zákon = vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti vyjadřuje
o Říká, že zvýší-li míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad přirozenou míru, klesne skutečný produkt o 2 % potenciální produktu
o Důsledek: má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní, měl by se skutečný produkt zvyšovat stejně rychle jako potenciální
§ Pokud ekonomika neroste, roste nezaměstnanost
- odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu
- mezera může být
o a) inflační
§ Skutečný produkt je větší než potenciální
§ Růst cenové hladiny
o b) deflační
§ Skutečný produkt je menší než potenciální
§ Pokles cenové hladiny
PŘÍČINY EKONOMICKÝH CYKLŮ
A) Externí příčiny
- změny v počtu obyvatel
o Růst obyvatelstva může růst k vyššímu hospodářskému růstu
- významné vynálezy a inovace
o Stimulují poptávku – spotřebitelé chtějí více nakupovat, firmy se tomu musí přizpůsobit => roste spotřebitelská i firemní poptávka
o Pozitivní pro hospodářský růst
- války a další závažné politické události
o Ekonomika vyrábí naplno zbraně => hospodářský růst (velká poptávka po zbraních)
o Období po skončení války => propad ekonomiky
- hospodářská politika vlády nebo centrální banky (politický cyklus)
o Nesprávná hospodářská politiky může způsobit krizi (viz. hospodářské krize v minulosti)
- vlny hospodářského optimismu a pesimismu
o Tato období se střídají
o Nemají příliš velké vysvětlení
o Mohou vést ke zvýšení spotřebitelské poptávky a investicí firem (později se může ukázat jako nesprávné, může vést ke krizi)
- nabídkové šoky
o Pokud velice klesne nabídka – firmy nemohou ziskově vyrábět
o Např. v důsledku války prudce vzrostla cena nějaké suroviny
B) Interní příčiny
- kolísání spotřebitelské a investiční poptávky (vývoj spotřeby domácností a podnikových investic)
o Střídají se období zesílené a oslabené poptávky
- interakce multiplikátoru a akcelerátoru
VÝVOJ SPOTŘEBY A INVESTIC
- Mezi nejdůležitější faktory hospodářských cyklů patří střídání období zesílené spotřební a investiční aktivity v období „optimismu“ s obdobími poklesu spotřeby či investic v období „pesimismu“
- Kolísání investic má přirozený původ
- hospodářské cykly často chápány jako cykly investiční
AKCELERÁTOR A MULTIPLIKÁTOR
- Dojde-li k hospodářskému růstu, dochází k rychlé akceleraci a multiplikaci
a) Akcelerační princip:
- Investice reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky
- Pokud firmy očekávají vzestup ekonomiky, vede je to k růstu investic
- Akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že investice rostou s růstem reálného produktu
- Zvyšují se hlavně odvětví, která vyrábějí spotřební statky
- Růst produktu vyvolá (podle akceleračního principu) nové, tzv. indukované investice
b) Mutiplikační efekt (multiplikace)
- Na vyvolaný růst investic navazuje multiplikační efekt
- Investiční multiplikátor udává o kolik se změní souhrnná poptávka (a v návaznosti na ni i skutečný produkt), jestliže se investiční výdaje změní o jednotku
- Nové investice (v souladu s multiplikačním efektem) podnítí další růst produktu
Interakce akcelerátoru a multiplikátoru
- K růstu produktu nemůže docházet stále
- Produkt se zvyšuje až na úroveň potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá
- Při poklesu tempa růstu působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá (až do tzv. sedlového bodu)
- Dosáhnou-li celkové investice své spodní hranice dané tzv. investicemi obnovovacími (nahrazující opotřebení fixního kapitálu), pokles investic i produktu se zastaví
- Obnovovací investice vyvolají (v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru) nový růst a celý hospodářský cyklus se opakuje.
NABÍDKOVÉ (NÁKLADOVÉ) ŠOKY
- prudké zvýšení nákladů, např. zvýšení cen ropy či zvýšení mezd, jež není doprovázeno zvýšením produktivity práce
- Podniky vyrábějí méně, čekají na klesnutí mezd nebo na inflaci
FINANČNÍ KRIZE
- Samostatný projev krize, ale může vyvolat i hospodářskou krizi (předznamenává hospodářskou krizi)
- Může mít dílčí projevy (jsou spolu navzájem propojeny):
o a) dluhová krize
§ Podniky, státy, jednotlivci,… si půjčí příliš velké množství peněz, mají problém se splácením
§ Banky mohou začít mít problémy
o b) bankovní/ úvěrová krize
§ Banky nejsou ochotny půjčovat jiným i sobě navzájem
§ Může navazovat na dluhovou krizi
§ Řada podniků má problémy – méně platí zaměstnance, méně vyrábějí,… => přelije se do hospodářské krize
o c) měnová krize
§ V důsledku nepříznivého vývoje na finančních trzích začíná klesat důvěra v měny těchto zemí
§ Investoři nechtějí do těchto zemí investovat (případ současného Řecka)
§ Stát není schopen držet kurz své národní měny – v ČR v roce 1997 došlo k prudkému poklesu kurzu koruny
o d) burzovní krize
§ Klesají akcie firem postižených krizí
§ Majitelé akcií se pokoušejí akcie prodat => dále klesá cena akcií
§ Snižují se spotřebitelské výdaje
Spekulace a investiční bubliny
- Souvisejí s finanční krizí
- Spekulativní (investiční) bublina vzniká, když investoři v nákupní euforii vyvolají růst ceny určitého aktiva na úroveň, která výrazně převyšuje jeho skutečnou (vnitřní) hodnotu
- Splasknutí bubliny vede k poklesu cenu, ztrátám investorů a často i finanční a hospodářské krizi
o Firmy mají problémy => dlužnická krize => snížení poptávky => pokles ekonomiky jako celku
- Bubliny v posledních letech: např. bubliny s investicemi do internetu, realit,…
CYKLUS A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU
- Hospodářská politika může cyklus ovlivňovat ve směru vzestupu i poklesu ekonomiky
- Polický cyklus = střídání vlád (může ovlivňovat hospodářský cyklus)
- K nástrojům, kterými hospodářská politika cyklus ovlivňuje, patří finanční politika, tj.
o fiskální politika
§ Rozpočtová
o monetární politika
§ Měnová (kurzy měny)
-