Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. 10. 2011 - Urban

27. 10. 2011

 ZAHRANIČNÍ ÚSPORY

-          Jsou velice významné v zemích s nízkou úrovní HDP a nízkými úsporami

-          Vlády mohou k podpoře přílivu tzv. přímých zahraničních investic (FDI) pomoci například:

o   formou daňových úlev,

o   ochranou zahraničních investic,

o   stabilitou právního prostředí,

o   kurzu domácí měny

o   apod.

-          Přímé zahraniční investice jsou ty, které směřují přímo do výroby; jsou pro stát nejdůležitější

-          Ochrana zahraničních investic může být zneužívána domácími subjekty, které chtějí tuto ochranu požívat – poskytují práva zahraničním subjektům, které potom investují(např. kauza kolem IZIP)

 

SOUKROMÉ ČI VEŘEJNÉ INVESTICE

-          K tvorbě úspor a investic může přispívat i vláda, a to

o   (úspornou) rozpočtovou politikou. Rozpočtový deficit vede k nutnosti státu půjčovat si na kapitálových trzích, a tím ke zvyšování úrokových sazeb a omezování soukromých investic

-          Ke snížení rozpočtového deficitu by však nemělo docházet růstem daňového zatížení firem a příjmů z investic!

-          Vlády si musí půjčovat a kapitálových trzích => méně pro soukromé investice; vytěsnění soukromých investic

-          Pokud stát investuje místo soukromníků, je to v pořádku; pokud ovšem stát neinvestuje (aby snížil deficit), má to negativní dopad na poptávku => pomalejší růst ekonomiky

-          Státní investice jsou sice dražší, ale vyznačují se větší efektivitou

-          Produktivita kapitálových statků, které investice vytvoří, může být odlišná:

o   veřejné investice (nebo investice na základě veřejné podpory) jsou (s výjimkou infrastruktury) většinou méně produktivní než soukromé

-          Hospodářský růst ovšem potřebuje soukromé investice; jinak stagnuje

 

HOSPODÁŘSKOPOLITICKÁ OPATŘENÍ NA PODPORU PRODUKTIVITY

a)    snížení podnikových i dalších daní

o   soukromé subjekty mají více prostředků, které mohou investovat

b)   daňová a další podpora investic

o   např. ochrana zahraničních investic

c)    podpora výdajů na výzkum a vývoj, státní investice do rozvoje vědecko-výzkumné infrastruktury

o   mělo by být v oblasti základního výzkumu (který neprovádějí soukromé subjekty)

d)    snížení rozpočtového deficitu a státních výdajů

o   pouze krátkodobě!

e)    omezení rozsahu státní regulace

o   neměla by omezovat nebo ztěžovat podnikání jako takové

o   př. negativní regulace: např. regulace spojené se založením firmy (např. v Africe trvá založení firmy půl roku, to je moc dlouho)

f)     liberalizace trhů a podpora konkurence

o   firmy investují lépe – vyšší produktivita, vyšší hospodářský růst,…

g)    zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly (ekonomická liberalizace školství, více příležitostí ke zvyšování kvalifikace)

o   ovšem samozřejmě všichni nemohou mít vysokoškolské vzdělání!!! (jsou třeba řemeslníci apod.)

h)    investice do infrastruktury

o   silnice, železnice,…

g) privatizace státních podniků (zvýšení kvality jejich řízení, a tím i růstu produktivity)

i) podpora spolupráce mezi vedením firem a zaměstnanci umožňující omezení jejich konfliktů

j) průmyslová politika státu

o   politika, která se snaží podporovat speciálně některých odvětví průmyslu, na kterých má vláda zájem

o   ovšem nepřináší zrovna nejefektivnější výsledky

 

 

POLITIKA NABIDKOVÉ STRÁNKY EKONOMIKY

-          usnadnění výroby

-          Politika, která se snaží o hospodářský růst tím, že podporuje souhrnnou poptávku

-          Na základě:

o   a) Monetární politiky

o   b) Fiskální politiky

-          Dilema:

hospodářská politika soustřeďující se na problémy růstu produkce zboží a služeb, resp. souhrnné národohospodářské nabídky

-          Vychází vstříc podnikům a podnikatelům

x

 

politika stimulující souhrnnou poptávku - přístupy založené na podpoře souhrnné poptávky prostřednictvím nástrojů fiskální a monetární politiky

-          Spíše podpora spotřeby, vládních výdajů, …

 


HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A STABILIZAČNÍ POLITIKA

Hospodářský cyklus

-          Cyklické výkyvy úrovně ekonomické aktivity (střídání období hospodářské expanze a stagnace, resp. poklesu) označujeme jako hospodářský cyklus

-          Přirozený, doprovodný jev každé tržní ekonomiky

-          Střídají se období většího, menšího růstu; stagnace; poklesu

o   Tato období se pravidelně střídají (cyklicky)

 

 

 

makroekonomie03-obr1.gif

 

 

FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU

a)    expanze

o   Období hospodářského vzestupu

o   Zvyšuje se poptávka, investice firem,…

b)   vrcholící konjunktura (boom)

o   Období nejsilnějšího růstu

o   Zvyšuje se cenová hladina

o   Klesá nezaměstnanost

o   Přehřátá konjuktura = období, kdy skutečný HDP převyšuje potenciální HDP dosahovaný při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti a začíná se objevovat/zvyšovat inflace

-          Potenciální produkt = pokud jsou výrobní zdroje plně využity

-          Přirozená míra nezaměstnanosti = procento lidí, kteří chtějí pracovat, ale práci nemají

-          Situace, která není pro ekonomiku příliš zdravá

c)    pokles (kontrakce)

o   Období poklesu ekonomiky

o   Poptávka domácností i investice firem klesají

o   Čeká se na další vývoj ekonomiky

o   Zvyšuje se nezaměstnanost

d)    recese

o   Nachází se v nejnižší fázi

o   Někdy se mu říká sedlo

o   Dochází k deflaci

o   Určitý „ozdravný proces ekonomie“

-          Firmy mohly v období expanze investovat špatně, ekonomika se od těchto špatných investic očišťuje

-          Výrobní zdroje se přesouvají k firmám, které jsou na tom nejlépe

o   Přežívají ti nejsilnější

o   silná a dlouhodobá recese se nazývá deprese či krize

o   první celosvětová hospodářská krize byla v roce 1873 – krach na Vídeňské burze

 

-          Může se lišit hloubka a trvání dané fáze

-          Stagflace: ekonomika stagnuje, ale zvyšují se ceny; jedná se o stagnaci provázenou inflací

 

Členění hospodářských cyklů

a)    Kitchinovy cykly – krátkodobé cykly (zásoby, sezónní vlivy)

b)   Juglarovy cykly – střednědobé cykly (investiční cyklus)

o   Souvisí s investicemi firem

c)    Kondratěvovy cykly – dlouhodobé cykly (změny výrobních technologií)

o   Cca 50-leté cykly

o   Souvisejí s novými technologiemi

 

DOPADY CYKLICKÉHO KOLÍSÁNÍ

a)    Ztráta produktu

b)   Nestabilita cenové hladiny/ zvyšování inflace

c)    Rostoucí nezaměstnanost

o   Tzv. cyklická nezaměstnanost – projevuje se v určitých fázích

d)    Sociální/ politické/ mezinárodní důsledky

o   Např. ve 30. letech se státy postižené krizí snažily zvýšit export (na úkor jiných zemí)

o   Snižovaly kurz své měny

o   Když se takto začaly chovat všechny státy, jednalo se o začarovaný kruh

 

 

-          Okunův zákon = vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti vyjadřuje

o   Říká, že zvýší-li míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad přirozenou míru, klesne skutečný produkt o 2 % potenciální produktu

o   Důsledek: má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní, měl by se skutečný produkt zvyšovat stejně rychle jako potenciální

§  Pokud ekonomika neroste, roste nezaměstnanost

-          odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu

-          mezera může být

o   a) inflační

§   Skutečný produkt je větší než potenciální

§  Růst cenové hladiny

o   b) deflační

§  Skutečný produkt je menší než potenciální

§  Pokles cenové hladiny

 

PŘÍČINY EKONOMICKÝH CYKLŮ

A) Externí příčiny

-          změny v počtu obyvatel

o   Růst obyvatelstva může růst k vyššímu hospodářskému růstu

-          významné vynálezy a inovace

o   Stimulují poptávku – spotřebitelé chtějí více nakupovat, firmy se tomu musí přizpůsobit => roste spotřebitelská i firemní poptávka

o   Pozitivní pro hospodářský růst

-          války a další závažné politické události

o   Ekonomika vyrábí naplno zbraně => hospodářský růst (velká poptávka po zbraních)

o   Období po skončení války => propad ekonomiky

-          hospodářská politika vlády nebo centrální banky (politický cyklus)

o   Nesprávná hospodářská politiky může způsobit krizi (viz. hospodářské krize v minulosti)

-          vlny hospodářského optimismu a pesimismu

o   Tato období se střídají

o   Nemají příliš velké vysvětlení

o   Mohou vést ke zvýšení spotřebitelské poptávky a investicí firem (později se může ukázat jako nesprávné, může vést ke krizi)

-          nabídkové šoky

o   Pokud velice klesne nabídka – firmy nemohou ziskově vyrábět

o   Např. v důsledku války prudce vzrostla cena nějaké suroviny

 

B) Interní příčiny

-          kolísání spotřebitelské a investiční poptávky (vývoj spotřeby domácností a podnikových investic)

o   Střídají se období zesílené a oslabené poptávky

-          interakce multiplikátoru a akcelerátoru

 

VÝVOJ SPOTŘEBY A INVESTIC

-          Mezi nejdůležitější faktory hospodářských cyklů patří střídání období zesílené spotřební a investiční aktivity v období „optimismu“ s obdobími poklesu spotřeby či investic v období „pesimismu“

-          Kolísání investic má přirozený původ

-          hospodářské cykly často chápány jako cykly investiční

 


 

AKCELERÁTOR A MULTIPLIKÁTOR

- Dojde-li k hospodářskému růstu, dochází k rychlé akceleraci a multiplikaci

a) Akcelerační princip:

-          Investice reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky

-          Pokud firmy očekávají vzestup ekonomiky, vede je to k růstu investic

-          Akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že investice rostou s růstem reálného produktu

-          Zvyšují se hlavně odvětví, která vyrábějí spotřební statky

-          Růst produktu vyvolá (podle akceleračního principu) nové, tzv. indukované investice

 

b) Mutiplikační efekt (multiplikace)

-          Na vyvolaný růst investic navazuje multiplikační efekt

-          Investiční multiplikátor udává o kolik se změní souhrnná poptávka (a v návaznosti na ni i skutečný produkt), jestliže se investiční výdaje změní o jednotku

-          Nové investice (v souladu s multiplikačním efektem) podnítí další růst produktu

 

Interakce akcelerátoru a multiplikátoru

-          K růstu produktu nemůže docházet stále

-          Produkt se zvyšuje až na úroveň potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá

-          Při poklesu tempa růstu působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá (až do tzv. sedlového bodu)

-          Dosáhnou-li celkové investice své spodní hranice dané tzv. investicemi obnovovacími (nahrazující opotřebení fixního kapitálu), pokles investic i produktu se zastaví

-          Obnovovací investice vyvolají (v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru) nový růst a celý hospodářský cyklus se opakuje.

 

NABÍDKOVÉ (NÁKLADOVÉ) ŠOKY

-          prudké zvýšení nákladů, např. zvýšení cen ropy či zvýšení mezd, jež není doprovázeno zvýšením produktivity práce

-          Podniky vyrábějí méně, čekají na klesnutí mezd nebo na inflaci

 

FINANČNÍ KRIZE

-          Samostatný projev krize, ale může vyvolat i hospodářskou krizi (předznamenává hospodářskou krizi)

-          Může mít dílčí projevy (jsou spolu navzájem propojeny):

o   a) dluhová krize

§  Podniky, státy, jednotlivci,… si půjčí příliš velké množství peněz, mají problém se splácením

§  Banky mohou začít mít problémy

o   b) bankovní/ úvěrová krize

§  Banky nejsou ochotny půjčovat jiným i sobě navzájem

§  Může navazovat na dluhovou krizi

§  Řada podniků má problémy – méně platí zaměstnance, méně vyrábějí,… => přelije se do hospodářské krize

o   c) měnová krize

§  V důsledku nepříznivého vývoje na finančních trzích začíná klesat důvěra v měny těchto zemí

§  Investoři nechtějí do těchto zemí investovat (případ současného Řecka)

§  Stát není schopen držet kurz své národní měny – v ČR v roce 1997 došlo k prudkému poklesu kurzu koruny

o   d) burzovní krize

§  Klesají akcie firem postižených krizí

§  Majitelé akcií se pokoušejí akcie prodat => dále klesá cena akcií

§  Snižují se spotřebitelské výdaje

 

Spekulace a investiční bubliny

-          Souvisejí s finanční krizí

-          Spekulativní (investiční) bublina vzniká, když investoři v nákupní euforii vyvolají růst ceny určitého aktiva na úroveň, která výrazně převyšuje jeho skutečnou (vnitřní) hodnotu

-          Splasknutí bubliny vede k poklesu cenu, ztrátám investorů a často i finanční a hospodářské krizi

o   Firmy mají problémy => dlužnická krize => snížení poptávky => pokles ekonomiky jako celku

-          Bubliny v posledních letech: např. bubliny s investicemi do internetu, realit,…

 

CYKLUS A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU

-          Hospodářská politika může cyklus ovlivňovat ve směru vzestupu i poklesu ekonomiky

-          Polický cyklus = střídání vlád (může ovlivňovat hospodářský cyklus)

-          K nástrojům, kterými hospodářská politika cyklus ovlivňuje, patří finanční politika, tj.

o   fiskální politika

§  Rozpočtová

o   monetární politika

§  Měnová (kurzy měny)

-           

 

 

 

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< září / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 45596
Měsíc: 440
Den: 17