Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 10. 2011 - Urban + Jurošková (doplněno)

 PENĚŽNÍ SYSTÉM A MĚNOVÁ POLITIKA

 

DEFINICE PENĚZ

-          Peníze představují soubor statků (aktiv), které slouží jako všeobecně přijímaný prostředek platby za zboží či služby nebo uhrazení dluhů

-          Vše, co slouží jako prostředek směny (hodně zjednodušená definice)

 

FUNKCE PENĚZ

a)      Funkce prostředku směny

o   Základní funkce

o   Aby mohly tuto funkci plnit, musí být důvěra mezi obyvateli daného státu

§  Tuto důvěru podpoří stát

§  Ale hlavně musí být důvěra v hodnotu peněz - Inflace i deflace ovlivňují tuto funkci a narušují důvěru

§  Př. v Německu ztrácela marka hodnotu, vyšší hodnotu než peníze mělo např. máslo, používal se tzv. Lucky-strike standart (cigarety)

o   Inflace: lidé se peněz zbavují (ztrácí funkci prostředku směny)

o   Deflace: lidé se peněz zbavovat nechtějí

b)      Funkce účetní jednotky (měřítka cen)

o   Peníze jsou univerzálním zbožím, prostřednictvím jehož je vyjadřována hodnota ostatních statků

o   Umožňuje vzájemné porovnání

c)       Funkce uchovatele hodnoty

o   Pro přenesení hodnoty do budoucna

o   Druhá nejzákladnější funkce

o   Peníze v ideální podobě mají stálou hodnotu;

o   Ve skutečnosti tomu tak není (inflace, deflace)

o   Velmi často se používají jiná aktiva než peníze – nemovitosti, zlato, umělecká díla,…

§  Plní funkci uchovatele hodnot lépe

§  Liší se likviditou

 

HISTORIE PENĚZ

-          Naturální směna (=barterová směna)

o   Vyvolává příliš vysoké transakční náklady – vyžaduje oboustrannou shodu potřeb

o   Cca 1000 let př. n. l.

o   Někdy se vyskytuje i v současnosti

§  V 70. a 80. letech typická v mezinárodním obchodě (obchod s komunistickými státy) – př. Pepsi dodávala do Ruska colu, za to dostávali ruskou vodku

§  Stále se vyskytuje v šedé ekonomice – např. soused mi nahodí dům, dám mu za to slivovici

o   Může k ní docházet tehdy, pokud dojde k obrovské inflaci

-          Prvními penězi byly drahé kovy – zlato, stříbro

o   Drahé kovy jsou vzácné (pouze takové komodity mohly hrát úlohu peněz)

o   Je nesmyslem používat jako komoditu statky, které se daly získat všude (přehršel peněz v oběhu)

-          Rozvoj bankovnictví

o   Znamenal postupné nahrazování drahých kovů papírovými penězi

o   Nejprve „reprezentativní peníze“ – reprezentovaly určitou hodnotu

o   Člověk si uložil v bance drahé kovy => dostal papírové potvrzení (první bankovky)

§  Na bankovce napsána hodnota, na kterou měl člověk nárok u této banky

§  Když banka zkrachovala => člověk o své bohatství přišel

o   Papírové poukázky začaly obíhat jako samostatné peníze, ale stále byly reprezentanty určité hodnoty (byly kryté zlatem – tzv. „Zlatý standart“) – do 30. let 20. století

o   Reprezentativní funkci peníze postupně ztratily

o   Dnes „Fiati (lat. Budiž) peníze“ – jsou to peníze z rozhodnutí státu, ne peníze podložené

MĚNA

-          Konkrétní forma peněz na daném území zaštítěná autoritou státu

-          Určitá právní kategorie x peníze jsou kategorií ekonomickou (peníze mohou být vším, co je obecně přijímáno)

-          Musí být akceptována a přijímána velkou skupinou lidí

-          Kategorie měny:

o   a) národní

§  Konkrétní forma peněz zaštítěná státem

o   b) světová měna

§  Euro, dolar,…

§  Provádí se v nich peněžní transakce po celém světě

o   c) nadnárodní měna

§  Stanovená pro skupinu integrujících států – euro

§  Používá ji více států, protože mají slabé ekonomiky na to, aby měly vlastní měnu – typické v Africe

o   d) mezinárodní

§  Zaštítěna autoritou mezinárodních organizací

·         Mezinárodní měnový fond – SDR (jednotka zvláštních práv čerpání) = speciální zúčtovací jednotka

·          ECU [eki] – v dřívějších dobách, jakýsi předchůdce Eura

o   e) clearingová měna

§  Uměle stanovena

§  Používána pro mezinárodní transakce

 

FORMA PENĚZ

-          V současných ekonomikách plní funkci hotových peněz bankovky, resp. Mince centrální banky

-          Tyto peníze mají charakter zákonného platidla – podle zákona musí být přijaty jako platba za pohledávku. Jsou tzv. penězi s nuceným oběhem (neplnohodnotné)

-          Celkové množství, které se nacházejí v ekonomice v oběhu, se nazývají peněžní zásoba

-          Peněžní zásobu tvoří:

o   Hotovostní oběživo: papírové peníze a mince

§  V této podobě pouze cca 10%

o   Bezhotovostní oběživo (= žirální peníze): peníze na účtech

§  Vytvářejí je komerční banky na základě úvěru – množství peněz v oběhu určují ony

§  Komerční banky mají v současných ekonomikách obrovskou moc

§  Jakmile by přestaly vytvářet peníze, měl by stát zásadní problém

§  V této podobě cca 90% peněz!

§  Nástroj proti praní špinavých peněz – obrovské částky musí být placeny bezhotovostně (např. pokud si jdu koupit auto)

·         Nad 350 000 Kč nutno platit bezhotovostně

 

Peněžní zásoba (=PENĚŽNÍ NABÍDKA)

-          = Celkové množství peněz, které se nachází v dané ekonomice

-          Centrální banka měří peněžní zásobu pomocí peněžních agregátů (M1, M2, M3)

-          Úzce definované peníze (velmi likvidní, lze je použít okamžitě, resp. téměř okamžitě) – označení M1; tzv. „horké peníze“

o   Oběživo

§  100% likvidní = okamžitě lze použít jako nástroj platby

§  Necelých 11% PZ

o   Peníze na běžných účtech

§  Méně likvidní

§  Asi 30% PZ

o   Peníze ve formě cestovních šeků

§  Také méně likvidní

-          Široce definované peníze (méně likvidní formy peněz) – označení M2

o   Peníze na termínovaných účtech

§  Je daná doba, za kterou si musím peníze vybrat; po určitou dobu nemohu s penězi disponovat

§  Pokud budu chtít s penězi disponovat dříve => sankce

§  Asi 50% PZ

o   Bankovní depozitní certifikáty

o   Prostředky uložené do tzv. vzájemných fondů peněžního trhu

-          Zbytek PZ tvoří vklady v cizích měnách

-          Procentuální změnu v rozložení peněz způsobuje:

o   Peněžní krize, krach bank (IPB)

§  Červen 2000 – oběživo narostlo asi o 10% (cca 15 miliard); kvůli IPB

§  Říjen 2008 – oběživo narostlo opět asi o 10% (cca 33 miliard); ekonomická krize

 

-          Likvidita = snadnost přeměny aktiva v prostředek směny

o   Čím menší likvidita, tím menší hodnota

 

POPTÁVKA PO PENĚZÍCH

-          Poptávka po penězích = sklon držet aktiva v peněžní podobě

o   Zájem lidí držet svá aktiva v likvidní podobě

 

Poptávka po penězích a její faktory

-          Faktory poptávky

o   Transakční poptávka

§  Lidé očekávají, že budou potřebovat peníze k určité transakci

§  Motivována potřebou domácností a firem provádět určité transakce

o   Opatrnostní poptávka

§  Člověk chce mít peníze u sebe z opatrnosti (z obav, že dojde např. k nějaké nečekané události)

o   Výnosová poptávka

§  Člověk má z držení peněz v likvidní podobě určitý výnos

§  Investice peněz do jiných aktiv

 

Poptávka po penězích a úroková míra

-          Úroková míra = je cenou peněz

o   Přináší velké náklady ušlých příležitostí

-          Při vyšší úrokové míře chtějí subjekty držet méně peněžních zůstatků – dávají přednost méně likvidním aktivům

-          Závislost poptávaného množství peněz na úrokové míře = zachycuje ji poptávková křivka (poptávka po penězích)

o   Jaké množství peněz v likvidní formě budou lidé držet v závislosti na výši úroků

o   Křivka bude klesající

-          Pokud cena peněz vzroste => pokud lidé mají peníze v likvidní podobě, ztrácejí (vydělávali by na úrocích)

-          Pokud cena peněz klesne => pokud lidé mají peníze v likvidní podobě, neztrácejí

 

Nabídka peněz

-          Nabídka peněz (tj. množství peněz v oběhu) nezávisí na úrokové míře, ale na rozhodnutí centrální banky

-          Nabídka peněz je při jakékoliv úrokové sazbě fixní, její křivkou je vertikální přímka

-          Pokud se zvýší nabídka peněz, posune se křivka směrem doprava

o   Úroková míra klesne

 

Bankovní systém a tvorba peněz

-          Peníze tvoří bankovní systém, tj. centrální banka a komerční banky

-          Tvorba peněz je spojena s bankovnictvím s částečnými rezervami – vytvořit nové peníze umožňuje bankám skutečnost, že neudržují stoprocentní rezervy na krytí svých vkladů, ale pouze rezervy částečně (dané tzv. rezervním poměrem)

-          Komerční banky

o   Tvoří nové peníze z ničeho

o   Peníze jsou kryty tím, že člověk, který si vezme úvěr, se zaváže, že úvěr splatí

o   Závisí pouze na bankách, kolik takových peněz vytvoří – ovšem nesmí být takových úvěrů mnoho (vedlo by to k závažným problémům => krize)

o   Úloha těchto bank v moderních ekonomikách je nezměrná (ony rozhodují, zda se v oběhu objeví více peněz)

o   Pokud banky nechtějí poskytovat úvěry => credit crunch (úvěrové sevření)

§  Nastane krize

§  Ekonomika se může zastavit

§  Vážný ekonomický problém

o   Pokud banky vytvoří peněz příliš mnoho

§  Osoby a firmy investují, investice se jim nevrátí (není zhodnocena)

§  Opět velmi vážný problém pro ekonomiku

§  Lidé mají tendence investovat do věcí, které jsou hloupé, a do kterých by jindy neinvestovali

-          Bankovní systém se 100% rezervami

o   Banka působí pouze jako úložna peněz

o   Fungovalo v historii

-          Bankovní systém s částečnými rezervami

o   Peníze, které mají banky v trezorech, nebo je mají u centrální banky

o   Pouze část uložených peněz

o   Druhou část peněz, které si zde lidé uloží, se půjčí někomu jinému (doufalo se, že tento člověk peníze vrátí)

§  Z těch peněz, které si lidé do banky uložili, mohou banky půjčit pouze část, i když část podstatnou

§  Banky musí mít rezervy (historicky 10% z vkladů) = rezervní poměr

o   Pokud by se všichni lidé, co si uložili peníze v bankách, chtěli vyzvednout své peníze = „run“

-          Množství peněz ovlivňuje souhrnnou poptávku (když mají lidé více peněz, více si pořizují nové statky

-          Podmínkou fungování moderní ekonomiky je to, aby si subjekty braly úvěry (nezbytnost)

 

Peněžní multiplikátor

-          Jaké množství mohou banky v bankovním systému s částečnými rezervami vytvořit

-          Peněžní multiplikátor = odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru

o   Př.: rezerva je 10% (0,1); multiplikátor má hodnotu 1

 

MĚNOVÁ (monetární, peněžní) POLITIKA

= regulace množství peněz, resp. výše úrokových sazeb v ekonomice

-          Centrální banka má možnost na základě měnové politiky regulovat činnosti komerčních bank

-          Ovlivňuje:

o   Množství peněz v oběhu

o   Úrokovou míru

 

Cíle měnové politiky

a)      Zprostředkující cíle měnové politiky

o   To, co může centrální banka bezprostředně ovlivnit

Peněžní zásoba, Úroková míra, Měnový kurz

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< září / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 52622
Měsíc: 566
Den: 18