18. 10. 2011 - Hřebejk
Čl. 88 Ústavy
(1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. |
- Je myšlen zákon 182/1993 Zákon o ústavním soudu
(2) Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1. |
- Pro tento účel se na zákon o ústavním soudu hledí jako na ústavní (i když se jedná o zákon běžný); nesmí být v rozporu s Ústavou
Čl. 89 Ústavy
(1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. |
- Před vykonatelností je právní moc, poté co uplyne doba plnění, teprve nastoupí vykonatelnost
- Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat
- Opravným prostředkem pouze
o Obnova řízení (až u pravomocného rozhodnutí)
- Ústavní soud může rozhodnout o vykonatelnosti jinak
- Zákon stanoví různé možnosti vykonatelnosti – pro každé řízení zvlášť
o Vykonatelnost může nastat:
§ okamžitým vyhlášením
§ písemným doručením rozhodnutí
§ může být na určitou dobu odložena – legislativní orgány mají čas, aby odstranily případnou protiústavnost; problém s rychlostí (respektive pomalostí) rozhodování
§ Problém: Ústavní soud právo nejen nalézá, ale také ho tvoří
(2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. |
- Jedno z nejkontroverznějších a nejproblematičtějších ustanovení Ústavy
- Interpretací se totiž dá dojít k různým závěrům; výklad nejednotný
- Rozhodnutí je závazné pro ostatní rozhodně při rušení zákonů (zde je ÚS v roli negativního zákonodárce, má stejné postavení jako zákonodárce)
- Rozhodnutí ve věcech ústavní stížnosti je však závazné pouze pro ty, kteří jsou v dané věci zainteresováni
- Nemluvě o tom, že kdyby platilo, že neznalost nálezů ÚS neomlouvá, nebylo by možné se informovat o všech rozhodnutích
(3) Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle cl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn. |
- Toto ustanovení přinesla až euronovela
- Bezprostředně navázáno na čl. 87, odst. 2
- Čl. 87, odst. 2
(2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle cl. 10a a cl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována. |
o Použito pouze u Lisabonské smlouvy
ZÁKON O ÚSTAVNÍM SOUDU
- 14x novelizováno
- Je v něm zahrnuta hmotněprávní i procesně právní část
- První část – Organizace ústavního soudu
- Druhá část – Řízení před Ústavním soudem
- Třetí část – Platové poměry soudce a asistenta
o Zrušeno, přesunuto jinam
- Čtvrtá část – Kárné řízení
- Pátá část – Ustanovení přechodná a závěrečná
Procesní část – řízení před Ústavním soudem
Návrh
§27
(2) Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu. |
- Ústavní soud je povinen návrh řešit
- Soud se musí rozhodnout, zda se bude návrhem zabývat
- Navrhovatel má dispoziční právo, je-li řízení zahájeno, dispoziční právo končí
§28 – Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o nichž to stanoví tento zákon. |
(2) Vedlejšími účastníky řízení jsou ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Mají v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci. |
- Vedlejší účastníci: např. okresní soud, krajský soud…; všichni, kdo jsou nějak zainteresováni na předešlých rozhodnutích
- I ten, který podává návrh ohledně věci, kterou už Ústavní soud řeší => stane se vedlejším účastníkem
§34 – Náležitosti návrhu
(1) Návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon. |
- Pokud nebudou všechny náležitosti splněny, Ústavní soud návrh vrátí a nebude se jím zabývat
I.) Označení osob
- Musí být označeny všechny osoby + adresa = specifikace, aby nemohlo dojít k záměně
- Proti komu návrh směřuje – přesně označit
- Musí být určen člověk, se kterým bude Ústavní soud komunikovat (např. v případě Poslanecké sněmovny předseda či místopředseda)
- V případě právnické osoby určit statutární orgán
- U Ústavního soudu musí být každý povinně zastoupen advokátem; advokát se již nesmí nechat zastoupit!!!
o Původně měl být advokát prvním sítem (měl ústavní stížnosti případně klientovi vymluvit)
o Advokáti dnes pracují za peníze – jdou často i do stížností, které na první pohled nemají šanci na úspěch
II.) Podání návrhu
- Musí být označen konkrétní druh řízení (např. ústavní stížnost)
- V návrhu se musí Ústavnímu soudu předložit důkazy, o které se opírá stížnost
- Vylíčení příběhu + odůvodnění, proč se navrhovatel domnívá, že je něco neústavní
- Důkazy nejsou jen zákony, ale i např. odborné publikace
III.) Návrh výroku
- Co chceme, aby Ústavní soud ideálně udělal
- Navrhnout debut, který Ústavní soud následně může, ale nemusí následovat
- Návrhem se zabývá určitý soudce, popř. senát
o Rozvrh práce – aby se předešlo zaujatosti
- U ústavních stížností je lhůta 60 dnů (do 60 dnů od protiústavního jednání je nutné ústavní stížnost podat)
Usnesení = v procesních věcech
Nálezy = ve věci samé
- Nejprve projednání návrhu
- Poté probíhá ústní projednání
- Na konci rozhodnutí
o Návrh zamítnut x částečně zamítnut
o Ústavní soud nevyhovuje
o Návrh částečně zamítnut
Odmítnutí x zamítnutí návrhu
Odmítnutí = soud se odmítne zabývat; pokud nejsou splněny náležitosti §43 Zákona o ústavním soudu
- Není konečné
Zamítnutí = Ústavní soud má na věc jiný právní názor než navrhovatel
- Rozhodnutí konečné, rozhodnutí může být zvráceno pouze rozhodnutím evropských soudů
§43 – odmítnutí se návrhem zabývat
(1) Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, nebo b) je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, nebo c) jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, nebo d) jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, nebo e) je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. |
§54 – náležitosti rozhodnutí
(1) Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem a v ostatních věcech usnesením. (2) Nálezy musí být odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. |
- Začíná se „Jménem republiky“
- Kdo rozhodl: Ústavní soud ve složení… (vyjmenováni)
- V čem se rozhodovalo
- Následuje výrok – např. „stížnost se zamítá“
- Následuje rozsáhlé odůvodnění
o Součástí je judikát (=právní názor soudu)
- Poučení: „Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.“
§62 - Náklady řízení
(1) Řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudním poplatkům. (2) Náklady řízení vzniklé prováděním důkazů před Ústavním soudem a náklady na tlumočení se hradí z rozpočtu Ústavního soudu. (3) Náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Ústavní soud může v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. (5) Náklady účastníků nebo vedlejších účastníků řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků nebo vedlejších účastníků a jejich zástupců, ztráta na výdělku účastníků nebo vedlejších účastníků a odměna za zastupování. |
- Řízení před Ústavním soudem je osvobozen od soudních poplatků, ale náklady řízení vždy jsou!!!
- Náklad řízení je i doporučený dopis do Brna
- Náklady na podání návrhu apod. si platí účastník řízení sám
- Náklady na posuzovatele,… platí Ústavní soud
§63 – Použití soudních řádů
Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. |
- Zákon o Ústavním soudu je lex specialis; pokud něco neupravuje, použije se Občanský soudní řád
- V případě velezrady prezidenta je lex generalis Trestní zákoník
TYPY ŘÍZENÍ PŘED ÚSTAVNÍM SOUDEM
Čl. 87 Ústavy
- Pozitivně určuje kompetence Ústavního soudu => z toho se vyvozují typy řízení
- Ústavní soud rozhoduje o…a – m Čl. 87, odst. 1
1) Řízení o zrušení zákonů a jejich jednotlivých ustanoveních
a) o zrušení zákonu nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, b) o zrušení jiných právních předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem, |
- Zkoumá se soulad právních předpisů s ústavním pořádkem
- Hlavně pro toto byl Ústavní soud zřízen
2) Řízení o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem
(2) Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle cl. 10a a cl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována. |
3) Řízení o ústavních stížnostech
c) o ústavní stížnosti orgánu územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, |
- Nejfrekventovanější typ řízení
- cca 3500 ročně
- Ústavní soud je přehlcený, bylo by dobré tuto situaci nějakým způsobem změnit
4) Řízení o opravném prostředku ve věci ověření volby poslance nebo senátora
e) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora, |
5) Řízení v pochybnostech ve ztrátě volitelnosti a neslučitelnosti funkcí poslance či senátora
f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl.25, |
6) Řízení o ústavní žalobě proti prezidentu republiky (impeachement)
g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiku podle cl. 65 odst. 2, |
7) Řízení o návrhu prezident republiky na zrušení rozhodnutí Poslanecké sněmovny a Senátu
h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66, |
8) Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu
i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, |
9) Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
k) spory o rozsah kompetencí státních orgánu a orgánu územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu, |
10) Řízení ve věcech referenda k přistoupení České republiky k Evropské unii
l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí, m) o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení. |