3.Ideály humanitní a hodnoty člověka v evropském hodnotovém systému
- humanitní ideály moderního člověka až od reformace a renesance
- Masaryk: moderní čl. vyjadřuje všechny své tužby slovem „humanita“, jako středověký čl. vyjadřoval slovem „křesťan“
humanita = etický a sociální ideál - nadkřesťanský
- přirozený základ práva, mravnosti, pův. stavu spol.…
- opírá se o přirozený rozum
Hugo Grotius (16.-17. st.)
- ideolog nizozemské buržoazní revoluce, jeden ze zakladatelů teorie přirozeného práva
- Holadsko: svoboda hlásání víry, vědeckého bádání
- Tři knihy o právu války a míru
- přirozené právo je formulováno jednoduše a jasně, je stálé, ani bůh jej nemůže změnit
- ius naturele odpovídá přirozenosti člověka – rozkaz individuálního rozumu
- přir. pr. je nezávislé na státní moci, neměnné a věčné
- základem státu je společenská smlouva, která platí, pokud prospívá blahu lidu, jinak právo pan. sesadit
Thomas Hobbes (16.-17. st.)
Leviathan: vychází z počátečního stavu společnosti, ve kterém neexistuje vlastnictví → rovnost, stejná práva → válka
všech proti všem, strach o život → vzájemná dohoda, která umožňuje všem žít v míru
Baruch Spinoza (17.st.)
- právo příroda = pravidla, podle nich se všechno děje, moc přírody → přir. pr. individua trvá tak dlouho dokud trvá
jeho moc → co člověk koná podle zákonů své podstaty, koná podle pr. přírody
- nejvyšším zákonem je zákon sebezáchovy
- rozlišuje u člověka stav přirozený a stav státní:
přirozený: neex. soukr. vlast., není dobro ani zlo, povinnost ani zločin, vše dáno zákonem sebezáchovy
státní: právo jednotlivce se přenáší na stát → vláda souhrnem přir. práv jednotlivců → moc lidu
- aby lidé spolu svorně žili, je nutné aby ustoupili od svého přirozeného práva a vzájemně se zaručili, že si nebudou
škodit →občan povinen plnit rozkazy státu, svrchovaná moc ale nemůže zacházet s občany svévolně
- díla: Etika, Politický traktát
John Locke (17.st.)
- empirista
- navázal na Hobbese, ale:
· počáteční stav není válka všech proti všem, ale stav rovnosti, kdy moc a pravomoc je vzájemná, osobní svoboda, soukr. vlast.
· smlouva nevytvořila právo, ale je zárukou od panovníka, že bude chránit přir. práva – když ne – svržen
Jean Jacques Rousseau (18.st.)
- soc. nerovnost je výsledek hist. procesu, ne věčný fakt (v prvotním stavu různá schopnost sebezdokonalování)
- bohatí navrhli chudým svazek, zákony pak upevnili soukr. vlastnictví, z uzurpac učinily neporušitelné právo a
předurčily většinu lidí k práci a chudobě
- spol. sml: každý dává svou moc a svob. vůli pod řízení nejvyšší obecné vůle → suverenita lidu je nedílná a
nezcizitelná
- teorie spol. smlouvy měl a protiabsolutistický a protináboženský smysl – stát nepochází od boha, zákony nejsou neměnné
- panovník nemá absolutní oprávnění, musí plnit smlouvy, jinak ta ztrácí platnost
→ výzva k revoluci
- 1776 Jeffersonovo Prohlášení nezávislosti: „Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy,
mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí. K zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády,
odvozující svou oprávněnost a moc ze souhlasu těch, jimž vládnou“)
1787 Ústava USA
1791 10 dodatků – tzv. Listina práv (svoboda náb., tisku, ochrana domovní, majetku…)
- OVŠEM netýkalo se to původních obyvatel
1789 francouzská revoluce
- světový význam v deklaraci principů, ale v realizaci ji předběhla revoluce americká
- Deklarace práv člověka a občana
KULTURNÍ HODNOTY EVROPY:
· židovsko-křesťanská kultura
· řecká filosofie
· římské právo