6.Masarykovo pojetí ideálů humanitních
- filosof, v centru pozornosti otázky světonázorové, mravní a sociálně-politické
- autor Washingtonské deklarace
- charakteristika hlavních zásad ústavy československého národa: svoboda přesvědčení, náb., vědy, umění, slova, shromažďovací, petiční, všeobecné vol. právo, žena rovna muži na všech rovinách, práva menšin, zrušeny šlechtické výsady
- VIII. mezinárodní filosofický kongres v Praze – Masarykovy ideály tlumočil K. Čapek, obavy o osud demokracie, hlas humanismu
Ideály humanitní
- obsah moderního ideálu humanitního se vyvíjí od renesance a reformace
- je ideálem přirozenosti, přírody, mluví se o náboženství humanity
„Moderní člověk vystihuje heslem humanita totéž, co středověký člověk vystihoval slovem křesťan“
- nový etický a sociální ideál, který existuje vedle křesťanského → stává se protikřesťanským a nadkřesťanským
- podmínkou osvobození rozumu, ustálení neasketické mravnosti
- přejímání římských politických ctností
- význam má stát, který si podmaňuje církev → ctnosti politické klade vedle nebo nad ctnosti křesťanské
- novodobý demokratický a lidový stát prohlašuje práva člověcká a osobní → z těch se rodí práva národní a jazyková, sociální a hospodářská
- hledají se základy přirozeného náboženství, práva, mravnosti, původního stavu spol., státu, filosofie se opírá o zdravý rozum
- idea humanitní se jeví jako idea národnostní – každý národ je oprávněn usilovat o člověctví
- socialismus – jedním z humanitních hnutí
„Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český“